THE BEST OF

2008

O ALBU

Album „The Best Of“ spatřilo světlo světa v červu roku 2008. Obsahuje 22 písní a jsou v podstatě „sebrané spisy“ prvních deseti let existence kapely.

Na basu můžete slyšet Milana Sýkorského, na bicí Pepu Šmídu a na piano hostoval Vlastík Šmída.

Kmotrem desky se stal ostravský výtvarník a performer Marek Pražák, které vlastně za vznik kapely může – v roce 1998 potřeboval do Parníku předkapelu pro své seskupení Barovka a tak vznikl BANDABAND.

PROČ „THE BEST OF“?

Všechny kapely si „bestovky“ vydávají jako kompilace z předchozích třeba deseti alb. Když jsme se v roce 2008 rozhodli naši tvorbu zaznamenat, na nějaká další alba to moc nevypadalo, tak jsme si „The Best Of“ vydali preventivně hned.

Dnes bychom mnohé věci nahráli a udělali úplně jinak a lépe, ale bereme to jako takový „otisk doby“.

TRACKLIST

1. Blues před obědem

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

Nalil jsem si po ránu
vodku a juice
Chvíli jsem byl v klidu
pak jsem dostal chuť hrát blues
Najednou mi nevadí
že venku hnusně leje
Já jsem tady v suchu
a panák v krku hřeje
Naleju si dalšího
s juicem a s ledem
a k tomu si zabrnkám
blues před obědem

Moje milá žena
naštěstí není doma
Chlast po ránu nesnáší
jak každá ženská ani ona
Ale dneska stejně
mně žádná ženská neláká
Naliju si radši
dalšího panáka
Ještě jednu vodku
s juicem a s ledem
A k tomu si zabřinkám
blues před obědem

Hodiny se šouraj
za chvíli bude poledne
ale mne z týhletý židle
dneska asi nikdo nezvedne
Venku pořád leje
no fialovej hnus
Šplouchnu vodku do sklenky
a načnu další juice
Naleju si panáka
s juicem a s ledem
A k tomu si hulákám
blues před obědem…

2. Hotel Grand

hudba: Piotr Rucinski
text: Jarka Krainová

Dýchám
to ticho hotelových stěn
dvě lůžka v rohu
na zácloně utržený lem
a za zavřenými dveřmi
každý jak hlemýžď sám
už není víc volných míst
v hotelu Grand

Dole v cimře za nočním barem
barman leští sklo
dnes už vše zůstane při starém
bereš klíč číslo sto
a vracíš se do pokoje
matným světlem zaprášených lamp
už není víc volných míst
v hotelu Grand

A potom ležíš nespíš a čekáš
až ticho té bezedné noci
zaplní hotel až po ten nejvyšší střešní trám
a v tom tichu máš pocit
že slyšíš tu a tam
samotu bloudit po hotelu Grand

Dýchám
to ticho hotelových stěn
dvě lůžka v rohu
na zácloně utržený lem
tak je to každý večer
jak já to dobře znám
už není víc volných míst
v hotelu Grand

A potom ležíš nespíš a čekáš
až ticho té noci bez dna
zaplní hotel až po ten nejvyšší střešní trám
a tehdy slyšíš za stěnou
tiché kroky tu a tam
to samota krouží
po hotelu Grand

3. Po webu

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

Od mládí mne ženy děsí, naháněj mi hrůzu
Děs mne jímá při představě rozepnout jim blůzu
Když se na mne nějaká koukne, klopím oči, rudnu,
Před jednáním s nadřízenou trápím se a hubnu

Jedině po webu to s nima dovedu
Jen v monitoru záři se mi to s nima daří
Jedině po webu to s nima dovedu
Identita má nová: Don Juan, Casanova

Každý den hned po práci do klávesnice buším
Nekoktám a netřesu se nerudnou mi uši
S chutí tady ťukám každou erotickou větu
Pro ty co na mně čekaj na erotickým chatu

Jedině po webu to s nima dovedu
Jen v monitoru záři se mi to s nima daří
Jedině po webu to s nima dovedu
Identita má nová: Don Juan, Casanova

Každý den tak jednu slečnu přivádím do extáze
Odbýt ji jen jednou větou, ne, to nemám v povaze
Včera mi však její dotaz vyrazil dech
Jestli se prý nechci sejít, tak to máš holka pech

Jedině po webu to s tebou dovedu
Jen v monitoru záři se mi to s tebou daří
Jedině po webu to s tebou dovedu
Identita má nová:  Don Juan, Casanova

4. Jak se plaší zlé sny

hudba: Martin Rek
text: Jiří Suchý

Jak se plaší zlé sny
Chtěli bychom znát
Strach ze snů je děsný
Bojíme se spát

Den je plný růží
Život plný krás
V noci dech se úží
Po zádech jde mráz

Jak se plaší zlé sny
Kdo nám poradí
Strach ze snů je děsný
V černém pozadí

Tma je jako saze
Mouky negativ
Díky Mléčné dráze
Může člověk snáze
Být i potmě živ

5. Roxana

hudba: Milan Sýkorský
text: Milan Sýkorský

Potkal jsem kámoše – bloudíce po městě
Zašli jsme do klubu – břinkala kapela
Trochu jsem okouněl po ňáký nevěstě
A ona s velkým „Ó“ vedle mě seděla

Že prý je Roxana a pije Bechera
Já jsem se natřásal, přeřvával muziku
Chyt sem se do pasti pěkného večera
Prý jsem ji pobavil – odjela v taxíku

Roxano, Roxano proč jsme se potkali
nemůžu spát a nemůžu bdít
zatrub mi Roxano královské halali
jsem štvaná zvěř a nemůžu bez Tebe žít…
Roxano, Roxano proč jsi tak úžasná
že žádná jiná mě nezajímá
proč nemáš chyby Ty princezno přejasná
taková ženská se přece nezapomíná…

Tak bloudím po městě, práce mě nebaví
Kámoš mě opustil, dostal jsem padáka
Hledám Tě v ulicích můj kvítku medový
Ráno i před spaním dávám si panáka

Zjev se mi Roxano, vytluč mi z palice
Že jsi ta nejlepší co může být
Zkus se mi zprotivit co možná nejvíce
A nebo řekni že nemůžeš beze mě žít

Roxano, Roxano proč jsme se potkali
nemůžu spát a nemůžu bdít
zatrub mi Roxano královské halali
jsem štvaná zvěř a nemůžu bez Tebe žít…
Roxano, Roxano proč jsi tak úžasná
že žádná jiná mě nezajímá
proč nemáš chyby Ty princezno přejasná
taková ženská se přece nezapomíná…

6. Adenom blues

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

Mám velký dům se zahradou
kdo ke mně přijde, ten by ho chtěl.
Mám hezkou, chytrou a mladou
ženu,  každej chlap touží, aby ji měl,
ale to, co mám v hlavě,
by mi těžko někdo záviděl…

Mám auto se skleněnou střechou,
soused jen tiše závidí,
mám svůj pokoj, kde se zavřu
a mám klid od lidí,
ale to, co mi sedí v hlavě
to nikdo nevidí…

Každej si myslí, že mít můj příjem
měl by nadosmrti klid,
šrajtofli už mi dvakrát lohli,
třikrát vybrali byt,
ale to, co mám uprostřed svý hlavy,
to si nikdo nechce vzít…

Všechny věci v životě
Maj relativní cenu.
Všeho se můžu zbavit,
Třeba i toho, že mám teď zrovna trému,
Ale ne toho, co mám v hlavě
A co je vidět jenom na rentgenu…

7. Moje milovaná

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

Zrovna dneska, časně zrána
utekla má milovaná
vzala si svou teplou deku
budu mrznout, je to k vzteku

Utekla za nějakým lordem
co si jezdí bílým Fordem
bydlí di ve velký vile
nosí pleš a tmavý brýle

Prachů má prý kapsy plný
bazén – v něm umělý vlny
u bazénu saunu s krbem
kouří Sparty pouze v tvrdém

Tak tu sedím, smutně koukám
dumám, co dám k večeři
když v tom slyším cinknout klíče
a mé oči nevěří

Moje milá zkormouceně
přišla zase ke mně spát
našla na něm malou vadu
neumí se milovat…

8. Harryho blues

hudba: Jiří Krch
text: Jiří Krch

Když táhl Harry na paříž
s plným kufrem příštích dnů
lidi který potkal cestou volali „Sbohem“
nás už nespatříš
Bláznům, bláznům patří svět

Když sešlý boty hodil do kopřiv
lepil se mu asfalt na kůži
posílal všechno k čertu
a slyšel to co dřív
Bláznům, bláznům patří svět

Posílal pozdravy ze zastávek
pak táh´ o město dál
Plival vztekle proti větru
když v rádiu hráli ze starých nahrávek
Jó, bláznům, bláznům patří svět

Když táhl Harry na paříž
znal míň skutků nežli snů
a lidi, co potkal na tý cestě volali
„Harry, ten kufr je tvůj kříž“
Jó, bláznům, bláznům patří svět

Harry ví a hledí do mříží
že táta pravdu měl
že Paříž je daleko, bos bys nedošel
a přes mříž si prohlíží
svět který patří bláznům
bláznům patří svět…

9. Co jsi odešla pryč

hudba: Martin Rek
text: James Weldon Johnson/Zdeněk Hron

Se mi zdá, že už hvězdy nemaj třpyt,
se mi zdá, že už slunce ztrácí svit,
se mi zdá, že už nic mi nechce jít,
se mi zdá, co jsi odešla pryč.

Se mi zdá, že už nebe modrý není,
se mi zdá, že už nemám potěšení,
se mi zdá, bez tebe se čerti žení,
se mi zdá, co jsi odešla pryč.

Se mi zdá, bez tebe je všecko v háji,
se mi zdá, že víc hodin teď dny mají,
se mi zdá, že už ptáci nezpívají,
se mi zdá, co jsi odešla pryč…

10. Blues pro nás dva

hudba: tradicionál
text: Jarka Krainová

Sháníš mě prej
vždyť víš
že tady mám
tu svou skrýš
když láska nám nešla
pojďme spolu na flám

Budu se smát
a ty hrej
tu beznaděj
teď oklamej
že vrátím se k tobě
po tom všem to nečekej

Skleničky cinkaj
je nám hej
chce se zas věřit
že jsme nej
jenže láska nám nešla
na to nezapomínej

Sháníš mě prej
vždyť víš
že tady mám
tu svou skrýš
když láska nám nešla
pojďme spolu na flám

11. Hej pane vrchní

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

Hej paní vrchní
pojďte k mýmu stolu,
ještě jednou si pivo dám.
Obejmu tu
orosenou sklenku
a aspoň na chvíli nebudu sám.

Hej paní vrchní
nemáte tu náhodou
nějakou obnošenou kytaru?
Já bych vám zahrál
a až byste zavřeli
přesunul bych se dolů do báru…

Hej paní vrchní
vy v tom modrým svetru,
dejte si se mnou a bude nám fajn !
Za chvíli zas sám
do tý zimy, do toho větru
půjdu, o tom vy nemáte ani šajn !

Hej paní vrchní
já zítra chtěl jsem
jedný holce koupit kytičku.
Jenže všechny prachy
utopil jsem tady
v tom vašem dobrým pivíčku…

12. Houpací židle

hudba: Vladislav Georgiev
text: Josef Kainar

Jen tu houpací židli
Přál bych si mít
Abych ve světě zplihlým
Moh se houpat a snít

Je to bláhový přání
Jenže to se jen zdá
Ten kdo se zhoupne na ní
Nebi se odevzdá

Taková židle tě vznáší
Líp než pět karavel
Směrem od planety naší
Kde bys pořád a jenom klid měl

Tam kde obláčky plynou
Kde každej sám v židli svý
houpá a houpá
svý tajemství

Starou houpací židli
Kdybych já na ni měl
V mráčkách tam by si mě houpal
Archanděl Gabriel

Abych už zapomněl na to
Jak jsem nešťastnej byl
Na všechno to špatný bláto
Který jsem probrodil

Tam bych ti já mimo jiný
Odpustil jaks byla na mě zlá
My každej máme svý viny
Židle to navždy ukolíbá

Navždy je veliký slovo
Není v něm sem ani tam
Proto je v židli
Ukolíbám

Jen tu židli mít
houpat se a snít…

13. Jednou

hudba: Martin Rek
text: Václav Hrabě

Noviny nevyjdou ve zvláštním vydání
nikdo mi s růžemi nepřijde přát
pomlčí důstojně klasici svázaní
o tom co brzy už musí se stát

Neshoří hvězdy a nevyschnou rybníky
v ulicích nebude dechovka hrát
Kdopak si všimne, vždyť svět je tak veliký
a třeba zrovna teď má se to stát

Jednou tě potkám
vím to jistě
jen nevím kdy
a na kterém místě

Ať si klidně říkají, že nevím o životě nic
možná se to stane zítra, možná za měsíc

Možná zrovna teď
na tomhle nároží
na moji horkou tvář
svou ruku položíš

Málokdo všimne si našeho setkání
někdo snad začne se přestárle smát
až mě na ulici políbíš do dlaní
a řekneš že se to muselo stát

Jednou tě potkám
vím to jistě
jen nevím kdy
a na kterém místě…

14. U Weisů v báru

hudba: Marek Pražák
text: Marek Pražák

U Weisů v báru hrajou dneska blues
promenáda ošuntělých hůlek a cylindrů
ti staří páni co charleston váleli
se sešli u Weisů na poslední večeři

Nohy se kroutí smrdí pot a dým
v přístavku na dvoře se dva mladí milují
hučí sklepní doupata cihlovejch baráků
černá Loo zpívá a hoši hrajou blues

Ten slepý škrtí saxofon Loo odhazuje šat
dnes ukáže svý černý tělo těm co nemaj co žrát
už bourá flašky na stole jak háže nohama
tak se dneska k smrti opijem a Pánbůh s náma

Rozladěný piáno žlutý prsty z cigaret
přišel prodavač zmrzliny poslechnout si jazz
vypráví starý profesor jak zkrachoval a zchud
řek „Učení je na houby, já zůstal věrnej blues…“

15. Robinson

hudba: Martin Rek
text: Jiří Žáček

Vzala roha to je celá vona
udělala ze mě Robinsona
trosečníka v tomhle městě zdí
žádný šífy ke mně nejezdí.

Zvedla kotvy někdy v půli ledna
zbyl mi pustej ostrov dva plus jedna,
asi jsem jí tenkrát jednu plesk,
vona má svou hrdost a já stesk!

Hele, brouku, vrať se honem zpátky,
nechci hledat žádný jiný Pátky!
Přines mi svý dlaně voňavý,
bez tebe mi srdce rezaví!!!

16. Každej má svou

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

Měsíc svítí jako blázen
cikády řvou
v zahradě se kočky mrouskaj
povykujou
V telce borec dělá kliky
nad blondýnou
všichni chlapi chtěj dnes ženskou
každej má svou

Jen ty tu nejsi
a mně je smutno
dám si panáka
náhradu nutnou
Že budeš zítra
mám naději slabou
dám si panáka
náhradu chabou

V zahradě i jabloň s hruškou
něco kujou
komár s můrou okouzleně
poletujou
V telce borec leží naznak
pod brunetou
všichni chlapi chtěj dnes ženskou
každej má svou

Jen ty tu nejsi
a mně je smutno
dám si panáka
náhradu nutnou
Že budeš zítra
mám naději slabou
dám si panáka
náhradu chabou

17. Kouká

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

Kouká,
ze stěny na mně kouká
ze sádry
uplácaná černošská holka,
kouká,
jak já se na ni koukám,
jak se na mně kouká…

Koukám
vzpomínám odkud jenom znám tyhlety oči
kdo do nich kouká
toho si tyhle oči chtějí hned ochočit
kdo do nich kouká
má pocit, že může sám světem pootočit…

Měl bych hledět
těmhle očím rychle zmizet z očí
když zůstanu teď sedět
tak zítra budu mít chuť třeba pod vlak skočit
měl bych už vědět
jak tyhlety oči umí člověka zotročit…

Nevím,
proč v ruce mám teď telefon, kdo ho tam dal,
vzala´s to rychle,
tvůj smích mi vklouznul do duše a dech mi vzal,
jak ve snách slyším:
„Tak zítra v pět – a jedem dál…“

18. Žena před zrcadlem

hudba: Martin Rek
text: Miroslav Kapinus

Jen co jsi vstala stojíš před zrcadlem
ač nejsi ještě vůbec oděna
Plaché sny tiše proplouvají ránem
a laskají tvá křehká ramena

Zářívá ňadra doposud se chvějí
jak doznívá v nich žár mých dotyků
Ještě je něha ve tvém obličeji
Cítím chuť těla na svém jazyku

Pozorně rtěnkou obtahuješ ústa
a měkce zdůrazňuješ obočí
zatímco svítá Sluneční třpyt vzrůstá
A pak tě náhle bodne do očí

Ale já přiskočím
K sobě tě otočím
Tvé boky útočí
Chci si tě ochočit
A i když hvězdy blednou
Dáme to ještě jednou…

19. Repetitorium

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

Hnusilo se nám pokrytectví dospělých
a přitom chtěli jsme být dospělí
tajně jsme psali písničky a verše
a všecky holky krásně voněly…

Nenáviděli jsme učení a disco
uctívali jsme pivní korbely
a s každou holkou, co se na nás koukla
viděli jsme se hned v posteli…

Večírky začínaly v pátek brzo ráno
a ztěží končívaly v pondělí
Nervalo nám žíly to co bude zítra
bylo nám fuk co nám život nadělí

Dneska nám dělaj potíže každý schody
a rehabilitací  přibývá
A když jednou za rok zajdem do hospody
brzy nám padá hlava do piva

Dneska už nečtem básně ani prózu
nemáme čas si sednout ke knize
jsme otroky krásných zahraničních vozů
a naší modlou jsou peníze

Naučili jsme se daně pěkně platit
a nejen ty z daňového přiznání
umíme už krásně dělat kompromisy
a ukrývat naděje i zklamání

A naše děti, čím více rostou
tím míň si s náma rozumí
a opakujou všechny naše chyby
a nechtěj slyšet naše rozumy

Hnusí se jim pokrytectví dospělých
a je jim fuk, co jim život nadělí
tajně píšou písničky a verše
a my jsme pro ně prostě dospělí…

20. Už je mi 30 pryč

hudba: Milan Sýkorský
text: Milan Sýkorský

Už je mi 30 pryč
Tak říkal mi táta
Že by mě měla víc
Zajímat děvčata.
Tož jsem se pokochal
Tou krásou okolo
Až se mi jedno z nich
Do srdce zadřelo.

Ta tříska šílená
Už bolet začíná
Ta holka je totiž
Má krevní skupina.
Když zvu ji do kina
Vůbec mě nevnímá
Umřu na otravu
Jejíma očima

Když projdu okolo
Vůbec se nedívá
Studená jako led
Jenom se usmívá.
Už nevím kudy kam
Proč takhle trpět mám
Když to tak půjde dál
Něco si udělám.

Až to tu dohrajem
Tak to Vás přejde smích
Ráno mě najdete
Ležet na kolejích.
Zamknu se v pokoji
Probrečím polštáře
A pak se zas vrátím
Ke svojí kytaře
Mezi své herbáře
Mezi zahradkáře
Ke stromům na jaře
A k tetě Tamaře
Ke knedlím na páře!

21. Nalej mi lásko

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

To byla sobota, pokáleným nahoru
v koupelně našel jsem nějakou stonohou potvoru
ve špajzu mravenci, v předsíni dealer s vysavačem…

Vyhodit se nedá, jako ti mravenci
a jeho klapačka má šílenou kadenci
opěvuje své zboží, směje se, tancuje i pláče…

To byla sobota, na hřbitov s rodinou
pochválit tetičkám garderóbu lacinou
a v chladu krchova dělat, jak je mi blaze s nima…

Poslouchat pomluvy na ty co nepřišli
a kdo s kým nemluví, kdo si na koho pomýšlí
žaludek se mi z toho zvedá a je mi strašná zima.

Nalej mi lásko trochu čaje do rumu
tu flašku stáhnem a pak hup šup spát
a jestli do rána svět nepřijde k rozumu
uvaříš čaj, já koupím rum a můžem si to zopakovat…

To byla neděle, sotva jsem z postele
vystrčil nos, tak na nose mi vesele
přistála police, co pověsil jsem si nad postel předvčerem

To byla neděle, pět stehů na čele,
v hlavě mi duní, jak zvony v kostele
z postele bych se nechal nejradši zvedat heverem…

A tak nalej mi lásko trochu čaje do rumu
tu flašku stáhnem a pak hup šup spát
a jestli do rána svět nepřijde k rozumu
uvaříš čaj, já koupím rum
a můžem si to zopakovat
a můžem si ti zopakovat

22. Blues

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

Neteče voda, nesyčí plyn,
chtěl bych si posvítit, nemám čím.
Topím se ve smutku, a chci se utopit,
sedím tu potmě a nemám čím zatopit.

Sbalilas´ prachy, židle a peřiny,
mně zbyl jen chlad a prach a smutek a na duši modřiny,
na stěnách stíny po fotkách a obrazech,
místo tvého smíchu slyším tu jen svůj dech.

Neteče voda, nesyčí plyn,
kdybych se chtěl třeba otrávit, tak nemám čím,
kdybych se chtěl třeba oběsit, podřezat žíly,
nemám tu provaz, ani nůž, a ani dost síly…

Všechno´s to sbalila do tří velkých tašek,
zbylo tu po tobě jen pár prázdných flašek,
vzala sis všechno, co jsi tu měla,
až na jednu maličkost – na mně jsi zapomněla…

22. Blues rozbitých houslí

hudba: Petr Pastrňák
text: Petr Pastrňák

Včera jsem rozbil housle
a duše z nich vypadla
včera jsem rozbil housle
a duše z nich vypadla
dvě struny z hnatníku koukaly
tak jako tykadla mrtvýho šneka…

Dlouho jsem nad nima klečel
a slzy mi padaly
dlouho jsem nad nima klečel
a slzy mi padaly
a jako malej vážně jsem brečel
a slzy padaly na rozbitý víko…

A zrovna minulej tejden
mi jeden hospodskej
a zrovna minulej tejden
mi jeden hospodskej
nabízel za ně krásný tři stovky
a já to nebral, i když dával ještě…

Včera jsem rozbil housle
a duše z nich vypadla
včera jsem rozbil housle
a duše z nich vypadla
a jak tak padala s mojí se potkala
a já to vodnes a bolí to ještě…

Vždycky když jsem se v noci domů vracel
tak jsem si na ně hrál
vždycky když jsem se domů v noci vracel
tak jsem si na ně hrál
prsty po hmatníku klouzaly
a já si žít přál, vždyť hrály tak krásně…

Včera jsem rozbil housle
a duše z nich vypadla
včera jsem rozbil housle
a duše z nich vypadla
a jak tak padala s mojí se potkala
a já to vodnes a bolí to ještě…

X