KDYŽ HRAJU

2015

O ALBU

Čas letí. V koncovce mého věku se objevilo „sát“, a začaly se ozývat různé neduhy a bolístky – má žena by mohla vyprávět.
A je jen jediná činnost, při které mne všecky neduhy přejdou: když hraju! V mém případě se nejedná o hraní fotbalu, ani Člověče, nezlob se. Mne přestane všechno bolet, když hraju muziku, a nejlépe s BANDABANDEM. To je mi zas dvacet a můžu stromy kácet. Ta kapela je pro mne takovou nevyčerpatelnou powerbankou, ze které dobíjím energii.
Co se týče mladší části osazenstva, z puberťáků se stali chlapi s názorem, jejich muzikantství se posunulo o několik levelů výš. A nejstarší člen kapely, Karel? Toho nám seslalo samo nebe! Skvělý muzikant, a navíc pro něj není nic problém. Druhého takového neznám.
I v dnešních nelehkých podmínkách vydrželi, baví je hrát tuhle muziku, neustále chtějí být lepší a lepší. A já jim za to děkuju.

Jménem celého bandu tímto děkuji všem, kteří nám s vydáním alba „Když hraju“ pomohli. Děkuji všem 85 přispěvatelům, kteří se zapojili do sbírky na portálu Hithit, speciálně pak Radovanovi Hranickému.
Děkuji sponzorům, kteří neváhali a obětovali své těžce vydřené peníze na kousek kultury, obzvláště Tomáši Trefilovi.
A hlavně děkuji našim partnerkám, protože jak známo, za vším hledej ženu! Bez jejich tolerance bychom byli dávno… bychom nebyli.
A vzhledem k tomu, že vše, co se týče BANDABANDU, prochází naší domácností (od zkoušek, přes hromadné odjezdy a noční příjezdy až po skladiště ve sklepě), děkuji své ženě Taťáně, že mne ještě nezabila, nebo přinejmenším nevyhodila.

Vám děkuji za to, že nás posloucháte.

28. 9. 2015
Martin

TRACKLIST

1. Miláčku

 hudba: Pavel Švec
text: Martin Rek

Miláčku nevím, jestli to byl dobrej nápad, abych si vzal tyhle botky
miláčku nevím, jestli to byl dobrej nápad, abych s tebou dneska šel
tu bolest v nohou zatím nepřerazily ani tři vodky
a to kvádro od maturity nezapnu, ani kdybych sebevíc chtěl

Kravatu jsem vázal naposledy před dvaceti lety v dubnu
manžetové knoflíky jsou pro mne i po létech hlavolam
kdybych tušil co mě čeká, tak už půlrok preventivně hubnu
a další tango s tvojí matkou nedám, to se radši oddělám!

Miláčku nevím, jestli to byl dobrej nápad, abych si vzal tyhle botky
miláčku byl to ale skvělej nápad jít sem dnes, tak dej si se mnou víno!
bolest v nohou už spolehlivě zahnaly další čtyři vodky
a tvojí matce broukal jsem do ucha vroucně tango argentino!

Nevím co je divnýho na tanci bosky s kravatou na čele
a nevím, proč mi tamhleten pán říkal, že mám za krkem monkey
jenom jsem se trošku uvolnil a cítím se skvěle
tak zuj si taky boty a pojď, vždyť kapela začala hrát funky!

2. Nízkej tlak

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

Nechtěj po mně, abych dneska vstával
v hlavě mi hučí, asi mám nával
nechtěj po mně nic teď a radši ani pak
dnes to máš marný, je prostě nízkej tlak.

Nechtěj po mně, abych se dneska culil,
to prostě nedám, i kdybych se zhulil,
myšlenka žádná, místo mozku vrak,
záporný IQ – prostě nízkej tlak!

Nechtěj po mně lásku ani muziku
když barometr spadl dolů včetně hřebíku
nohy jak z olova, v uších píská vlak
asi mne zabije tenhle nízkej tlak.

Nech si ty hlášky, že se válím jenom
Kdybys tady nekecala, už´s mohla mít navařeno,
nečuč na mně, něco dělej, nebo mně trefí šlak
a podej mi ty prášky, stoupnul mi z tebe tlak!

3. Když hraju

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

Ve vlasech mám nějaké cákance od vápna, ale umýt to nejde
pod očima kruhy jak islandské dluhy, prý už to nepřejde
Po ránu trvá mi nejmíň hodinu, než smířím se s osudem
než rozlepím oteklé oči a pochopím, že lepší to nebude

To co jsem předloni vyběh´ jak na koni, dneska sotva zvládám
ve druhém patře už nestačím s dechem, kácím se a padám
Básničky ze školky umím do dneška, jako když mrskáš bičem
ale když chceš vědět co se mi stalo předvčerem, nevím o ničem…

A sotva po ránu překonám mrákoty, musím hned prášek zapít
jmenuj kteroukoli chorobu a strefíš se, všecky mne souží a trápí
Doktor mi občas vážně tvrdí, že už přestává sranda
jediné co mě vždy postaví na nohy, je tahleta BANDA!

Když hraju, naráz mě nic nebolí
když hraju, zvládnu cokoli
když hraju můžu stromy kácet
hraju, a je mi zas dvacet

Když hraju…

4. Priority

hudba: Martin Rek
text: Martin Rek

Ty doby kdy jsi býval nejlepší jsou už dávno out
jediný co tě zajímá, kde vyžrat nějakej raut
A je ti ale lautr jedno, co hraješ a s kým
člověk se nějak živit musí, já vím

Hrát pro radost to, co ho baví, prý může jenom cvok
ty seš už ale velkej profík, hraješ už nějakej rok
Tebe už naplňuje jenom talíř plnej žrádla
a tvým uším nejvíc lahodí, když zazní „padla“

Ale kde jsou tvý smělý plány, jak všechny rozdrtíš?
Už ve třiceti máš názory chlapa před smrtí
A každý večer s pivním táckem svádíš souboj lítý
ale hrát za pár kaček se ti příčí vždyť máš své priority.

5. Modrý z nebe

hudba: Jiří Tvrz
text: Jiří Tvrz

Vídal jsem je, ty služebníčky lásky
chodili ve dvou a hladili si vlásky
sedávali v parcích na lavičkách s vyrytými jmény
tvářili se nevinně a mysleli na postelový scény

On jí psal básničky a přitom nebyl Mácha
pak se smáli společně, že voda v loužích cáká
snídali polibky a obědvali Polárku a uhlazený slova
po večeři do kina a pak milování znova

Nosili korálky a výdobytky krásy
čí jsou ty modrý oči? No čípak asi…
znali všechny průjezdy a uličky, co snad ani nemaj jména
ve vypůjčeným pokoji zase jedna nepřístupná scéna

Mysleli na zítřek a tvářili se vážně
ona chtěla prstýnky a šaty v bílý barvě
pak trochu zklamaně prohlíželi ve výlohách nesmlouvavý ceny
máme jenom sebe a jsme i lásce zadluženi

Pak přišlo léto a po něm žlutej podzim
měli se náramně, ale tak nějak každej po svým
jednou přišly modrý oči s úsměvem i se slzami
lásko, můj osud řek, nebudeme sami

Pak jsem je vídal, ty služebníčky lásky
chodili, bloudili, smutný masky
sedávala v parku s kočárkem a vzpomínkou na modrý z nebe
já vím, život pálí, ale taky někdy zebe

6. Věc dávno minulá

hudba: Martin Rek
text: Lubomír Reich

Rozostřenej svět, ať si kdo chce co chce říká
život žádnej med, nejistej krok námořníka
Mým přítelem je líh, když´s v dáli odplula
tvůj jiskřivý smích, věc dávno minulá

Mám odžitý svý, posmutnělej úsměv na rtu
umaštěný, odřený rukávy vod umakartu
Z láhví skleněnej les – důvod si dát ještě jednu
jak toulavej pes, lepší příští v nedohlednu

Tak tě toužím znovu potkat, říkáš: „Ani náhodou“
Ne voda, ale vodka ta mě drží nad vodou
Dál bledne naše fotka zapadlá pod starou komodou

Rozostřenej svět, vraceje se domů k ránu
nejistej krok vpřed, pustej ostrov v oceánu
Chtělas všechno hned, tak nemělo to být
v kouři z cigaret se topím, když jdu pít

Mám odžitý svý, krevní oběh, destilaci
permanentní sny, že se ke mně zpátky vracíš
Bílý myši podivný, těším se, až budem spolu
pak tě vyměním a rád za láhev alkoholu a napořád

Tak tě toužím znovu potkat, říkáš: „Ani náhodou“
Ne voda, ale vodka ta mě drží nad vodou
Dál bledne naše fotka zapadlá pod starou komodou

7. Bell

hudba: Martin Rek
text: Lubomír Reich

Píši dnes tuto krátkou es-em-es
a všude kolem mobily nám zvoní
když pokrok nadělil nám přístroj telefonní
psal se rok osmnáct set sedmdesát šest

A pak jsme vystavěli přes staletí most
teď místo šťastných očí displeje nám svítí
už navždy polapeni ve spárech chytrých sítí
potřeba pomalu se mění v posedlost

A vážně nevím zda jste to tak chtěl
když jste nám vymyslel sluchátka a dráty
obsazovací tóny výpadky a zkraty
Však přesto říkám díky, díky pane Bell

Tak píši tuto krátkou es-em-es
napořád uvězněn v bludišti aplikací
kontakty s realitou pozvolna se ztrácí
ale výhodný tarif na nás čeká už dnes

A tak jsme propadli těm zvláštním chimérám
že nás snad spasí tenhle přístroj telefonní
uprostřed davu však stále marně zvoní
nakonec sama jsi a já jsem také sám

8. Smutný klaun

hudba: Jan Kavka
text: Lubomír Reich

Smutný klaun ve svém prázdném šapitó
je to už spousta let co tleskaly mu davy
ta láhev ginu ta sotva něco spraví
nepije na úspěch dnes pije na lítost

Blíží se konec a on to dobře ví
a šminky z jeho tváře smyly dávno slzy
svůj kostým šaška svlékne a bude to už brzy
a slova díků mu nikdo nepoví

Smutný klaun ve své prázdné manéži
v duši i venku je pošmourno a leje
těm jeho fórům se už nikdo nezasměje
nebude pro smích stane se přítěží

Blíží se konec a on to dobře ví
když svoje fidlátka si naposledy balí
všechny ty roky náhle nostalgie halí
zbývá už jenom poklona poslední

Blíží se konec a on to dobře ví
a tomu konci se zuby nehty brání
poslední fór a možná předposlední přání
zůstane sám tak jako klobouk ve křoví

9. Blůzky

hudba: Martin Rek
text: Lubomír Reich

Zas se mi zdá že každý léto
holky maj sukně zas o kousek kratší
tak se mi zdá že pro tohleto
mám každý léto o to více radši

A díky globálnímu oteplení
blůzky maj průsvitné a ještě průsvitnější
milovník Beskyd i Himalájí
zaplesá radostí, když ví, že je tam mají

Když se to všechno začne
v chůzi do rytmu kývat
můžeš se snažit jak chceš
nelze se jinam dívat

A díky globálnímu oteplení
blůzky maj průsvitné a ještě průsvitnější
milovník Beskyd i Himalájí
zaplesá radostí, když ví, že je tam mají

Potěší oko, taktéž duši
do žil to vlije adrenalin i mládí
a když se vší té krásy nabažíme
zakončíme to pohledem na pozadí

Když se to všechno začne
v chůzi do rytmu kývat
můžeš se snažit jak chceš
nelze se jinam dívat.

10. Tak to jsem já

hudba: Martin Rek
text: Lubomír Reich

Tak to jsem já: Chlap s vypáleným cejchem smůly
prohranej zápas životní, ten, jemuž nikdo nedal shůry
Cigáro přilepený na rtu, filozof nad politým stolem
v rukávu vždy cinknutou kartu a tělo narvaný alkoholem.
Tak to jsem já…

Typ, kterej má už na kahánku
čtenář hospodských účtenek, inventář poplivanejch stánků
Pionýr slepejch uliček, chlap, co marně hledá něhu,
diskutér v ranních bufetech, jednou nohou na druhým břehu
Tak to jsem já…

Tak to jsem já: Otrapa, co somruje bůra
strašák všech strašáků, dávno vyžilá kreatůra
Přespávač v nočních tramvajích, billboard o promarněný šanci
životní troska všem pro smích a v hlavě tma, tak jako v ranci.
Tak to jsem já…

Špatnej komik v epizodní roli
nomád v poušti bloudící, hrst písku do soukolí
Chvíle, která dávno nemrzí, v koutě zaprášený kolo štěstí
prokletej zloděj iluzí, zákeřná rána pěstí
Tak to jsem já…

Tak to jsem já: Stárnoucí ukřivděnej xindl
chlap nakaženej prašivinou, důkaz, že Bůh udělal švindl
Proletář s bílým praporem, plačka nad ukradenou rakví
poslední trapnej mohykán a možná némlich stejnej – jak vy
Tak to jsem já…

X